Nedovolte křečím, aby vám sebraly radost z pohybu
Až pětadevadesát procent sportovců se během pohybové aktivity či po jejím dokončení setkalo s problémem svalových křečí. Jde o nepříjemný bolestivý stav, kdy dojde k prudkému stažení svalových vláken bez následného uvolnění. Problém nejčastěji poskytuje dolní končetiny nebo zádové partie. A rozhodně není jen výsadou profesionálů. Postihuje i amatérské sportovce.
Křeč může postihovat jeden sval stejně tak celé svalové partie. Příčiny jsou v zásadě tři: špatný pitný režim, nedostatek minerálů, přetížení svalů. V krajním případě může být zdrojem křečí špatné prokrvení dolních končetin v důsledku nevhodné volby ponožek nebo obuvi.
Klíčový je pitný režim
Dodržování správného pitného režimu při fyzické aktivitě snižuje riziko křečí na minimum. Základní pravidlo hovoří o konzumaci dvou až dvou a půl litru tekutin při běžné denní zátěži. Pokud se pustíte do sportovní aktivity, měli byste dávku navýšit o 0,4 až 0,8 litru za každou hodinu pohybu. Dostatečná konzumace tekutin nejen oddaluje křeče, ale rovněž zlepšuje výkon. Je třeba pamatovat na zavodnění organismu už před sportovním výkonem. A v žádném případě by sportovec neměl pít až v okamžiku, kdy se dostaví pocit žízně.
Nedostatek minerálů je nejčastější příčinou svalových křečí. Jakýkoliv trénink znamená pocení, což představuje nejen ztrátu tekutin. Při mimořádně intenzivní sportovní zátěži může tělo ztratit vlivem únavy a tepla jeden a půl až dva litry tekutin v potu. Je proto důležité pro doplnění tekutin volit správný nápoj.
Čistá voda je vhodná při krátké zátěži. Pokud plánujete delší či intenzivnější trénink, doporučení zní využít komerčně dostupné sportovní nápoje, které tělu rychle poskytnou nejdůležitější uhlohydráty a elektrolyty.
Pravidelným přísunem mléčných výrobků pokryjete potřebný přísun vápníků. Draslík lze tělu dodat konzumací ovoce a zeleniny. Hořčík označovaný jako prvek života obsahují datle, banány, hrách, špenát, ořechy, mandle, kešu, pomeranče či grapefruity. Pokud i přes vyvážený jídelníček trpíte na křeče, je vhodné jako prevenci užívat doplňky stravy obsahující zmíněné prvky.
Kyselina mléčná ve vysoké intenzitě vystaví tělu stopku
K přetížení svalů vede velmi náročný trénink, další variantou je sportovní aktivita po delším výpadku. Pokud množství glykogenu ve svalech klesne na minimum, riziko křečí rapidně roste. Glykogen ve svalech totiž poskytuje energii ke sportu. Je tudíž třeba pamatovat nejen na pitný režim, ale i doplňování energie.
Pokud je trénink ve vysoké intenzitě či nadměrné teplotě, je vhodnější doplňovat sacharidy v tekuté formě než v pevné. Důvod je prostý: nápoj projde žaludkem mnohem rychleji přes tenké střevo do krevního řečiště.
Při soutěžní sportovní aktivitě dochází ke křečím častěji než v tréninku. Důvod je prostý. Většinou sportovci ve snaze o výsledek posouvají výkon více na hranici svých schopností, někdy dokonce za hranici.
Intenzivní zátěž vede k rychlejšímu vyčerpání energetických zdrojů, navíc svaly nemají dostatečný přísun kyslíku, tudíž se i zbývající energetické zdroje stávají nedostupnými. Tělo, respektive svaly, se v mimořádně intenzitě zaplní kyselinou mléčnou (laktátem). Pokud dojde k překročení únosné hranice, budete nuceni sportovní činnost ukončit nebo výrazně zvolnit.
Velmi důležitým faktorem je strečinek před i po sportu. Jakkoli člověk nemá po dokončení fyzické aktivity náladu na protahování, jde o záležitost, která vás může uchránit následných nepříjemností v podobě křečí. V neposlední řadě je třeba přistupovat k tréninku s rozumem, s ohledem na aktuální fyzickou kondici a rovněž počasí.
