Českých holek mohlo hrát v cizině ještě víc, soudí trenér Rada
Po půl roce se česká reprezentace fotbalistek představila domácímu publiku. Minulý týden v Chomutově přehrála Maroko 2:0, zápas byl navíc návratem brankářky a plzeňské rodačky Barbory Votíkové z pařížského PSG po vleklém zranění kolena. V úterý pak výběr trenéra Karla Rady sehrál druhý přípravný duel. Méně povedený, v Rakousku podlehly Češky 0:2.
„V prvním poločase jsme měli moc ztrát, chyběla větší kvalita. Druhá půle byla lepší, škoda, že jsme obdrželi dvě zbytečné branky. V závěru jsme se snažili, ale důraznější koncovka a lepší zakončení je to, co nás v současnosti nejvíc trápí,“ hodnotil duel trenér Rada, někdejší výtečný obránce a vicemistr Evropy z roku 1996, který žije v Přešticích na Plzeňsku.
Na srazu mu chyběly některé opory – Kateřina Svitková, Lucie Martínková, Petra Bertholdová a především Fotbalistka roku 2022 Andrea Stašková. „Ale zase jsme měli možnost vyzkoušet mladší hráčky ze širšího kádru,“ hlásil Rada.
V únoru jste se na Cup of Nations střetli vedle domácích Australanek také s Jamajkou, teď další exotický soupeř z Maroka. Co vám taková konfrontace dává?
Tyhle týmy potkáváme jednou za čas, není běžné s nimi hrát, byť jen přáteláky. Jamajka ani Maroko sice nemají až tolik propracovanou taktiku, ale individuálně a technicky jsou na tom jejich hráčky dobře. Také pohybově jsou na tom jinak než Evropanky, bývá to zajímavá konfrontace s jiným stylem hry.
Co bude vůbec největší výzvou českých fotbalistek v letošním roce?
Po vzoru mužů se také u žen zavádí Liga národů, která se začne hrát na podzim. My teď netrpělivě čekáme na květnové rozdělení do tří divizí podle výkonnosti a následný los skupin.
Kam očekáváte, že vás zařadí?
Předpokládám, že budeme v prostřední výkonnostní divizi, takže bude možné posunout se výš, ale také spadnout. Nejdřív nás na podzim čekají boje ve skupinách, na jaře příštího roku se pak bude hrát o přímé postupy a sestupy. Realita je taková, že zatím nedosahujeme kvalit té absolutní špičky v Evropě.
Ani přesto, že české fotbalistky jezdí na srazy z prestižních evropských adres jako AC Milán, Atlético Madrid, Chelsea Londýn nebo FC Sevilla?
Já si myslím, že by holek mohlo hrát v cizině ještě víc, sbíraly by zkušenosti. A pak je také podstatné, aby v předních klubech nejen byly, ale hrály tam i důležitou roli. Ono je dobré už jenom to, že můžete s nejlepšími trénovat, ale zápasovou praxi nic nenahradí. To je úplně něco jiného.
Přesto se zdá, že se ženský fotbal dere i v Česku nahoru. Je o něj větší zájem?
Určitě. Příkladem je i reprezentace, propagace je daleko větší, než bývala. Většinu našich zápasů přenáší televize, jsme víc vidět. Mám ohlasy, že lidi ženský fotbal daleko více sledují, i když to samozřejmě není v takové míře jako ten mužský.
Máte také přehled o tom, jestli to pomáhá k většímu zájmu mladých dívek o fotbal?
Přichází víc holek, i když bychom chtěli, aby jich bylo ještě víc. Ale zájem o dívčí fotbal je. Na vesnicích se holky zapojují čím dál více, dnes už jsou běžnou součástí chlapeckých družstev a pomáhají je tím udržet. Budoucnost ženského fotbalu vidím světle, ale čeká nás hodně práce, chce to vydržet. Také příklady hráček působících v zahraničních klubech táhnou.
Co je naopak potřeba zlepšit?
Potřebovali bychom ještě víc zkvalitnit českou ligu. Ona sice jde poslední dobou nahoru, týmy se srovnávají. Ale z dlouhodobého hlediska dominují dva kluby, Sparta a Slavia, z nichž se pak tvoří reprezentace. V lize jim chybí více těžkých zápasů, většina jich je jednoznačných. I když letos hrály oba týmy Ligy mistrů, a Slavia dokonce postoupila do skupiny, čímž také posbíraly hráčky cenné zkušenosti.
Mimochodem, co jste říkal na nedávné derby pražských „S“, které vzbudilo velký zájem, nejen perfektní diváckou kulisou?
Byla to paráda. Myslím, že Sparta udělala pro propagaci hodně. Je to jenom dobře, přesně tohle ženský fotbal v Česku potřebuje, aby se zájem ještě zvedl.
Cítíte, že by popularitě prospěl postup národního týmu na vrcholnou akci?
Většinou máme ve skupině jednoho jasného favorita. V poslední kvalifikaci o mistrovství světa to byly Nizozemky, které pravidelně postupují na šampionáty. Hned po losu tak bylo víceméně jasné, že se o druhém místě a účasti v baráži bude rozhodovat mezi námi a Islandem. To se nám po dvou porážkách bohužel nepovedlo, soupeřky nás předčily. Předtím v boji o Euro jsme dokonce prošli až do baráže, kde jsme se Švýcarskem dvakrát remizovali, ale na penalty se přiklonilo štěstí k nim. Dvakrát jsme trefili tyč...
Věříte, že do třetice by to mohlo vyjít?
Uvidíme, co přinese letošní rok. V Lize národů si zároveň budeme vytvářet pozici pro nasazení v kvalifikaci o příští mistrovství Evropy. Jeho los bude příští rok na jaře.
Fotbal byl také zařazen mezi ženské kolektivní sporty, které podporuje Národní sportovní agentura, se snahou o účast na olympiádě…
Do Paříže 2024 už to nevyjde. Pro nás teď bude klíčové, abychom se dostali na mistrovství Evropy. Teprve to může být odrazový můstek na olympiádu. Musíme jít krůček po krůčku.
Stíháte sledovat také mužskou nejvyšší soutěž, kde se na čele drží také pražské kluby Sparta a Slavia?
Letos je to pro diváka hodně zajímavé. I já mám rád, když liga není jednoznačná. Letos se do boje o špici zapojily hned tři týmy, neodepisoval bych ani Plzeň.
Máte nějakého favorita? Fotbalové mládí jste prožil i v Plzni.
Řekl bych, že je to hodně otevřené. Zbývá ještě deset kol, teprve teď se bude rozhodovat. Pro Spartu hraje stoupající forma, Slavie zase disponuje hodně širokým kádrem a má zkušenosti z boje o titul. A Viktorka? Je momentálně trošku z formy, ale může se jí povést konec ligy.
Ještě zpátky k ženskému fotbalu. Jaká bude další společná akce národního týmu?
V červenci máme ještě jedno reprezentační okno, domluvený je zatím zápas se Slovenskem a druhého soupeře ještě hledáme. I když je to trochu nešťastný termín, protože už to bude zasahovat do začátku přípravy v klubech. Dřív to bývalo na konci června, hned po skončení ligových soutěží. Ale teď je to kvůli následnému mistrovství světa v Austrálii a na Novém Zélandu až začátkem července.
